WebZdarma.cz

SMRŽE

Motto: "S plným břichem, houby zle." R.Škuta

Valid XHTML 1.0 Strict

Ověřit CSS!



POPIS

smrž obecný autor s nálezem SMRŽ OBECNÝ

Zajímavosti

Smrže patří mezi lahůdky a pro svoji chuť jsou celosvětově vyhledávané a uznávané houby. V ČR se mohou prodávat na trhu. Cena čerstvých hub se pohybuje dle lokality a dle momentálního výskytu v rozmezí 400 - 800 Kč za kg dle kvality a vzhledu. Sušené bývají několikanásobně dražší. Bývá pravidlem, že smrže v určitých letech rostou hojně téměř všude a příští rok na ně nenarazíte ani v lokalitách jím přímo vyhovujících - světlé prostory s nízkým podrostem, najdeme je však i v zahradách, parcích, na lukách, mezích, na travnatých okrajích lesa, ale i na méně obvyklých místech, jako jsou závaly, sklady dříví - milují kůrové mulče a beztravnaté srázy. Smrž je uvniř dutý a výborně se suší také celý. Podle velikosti plodnice pak můžeme po usušení získat improvizovaný dechový nástroj nejčastěji tónu C nebo D. Považuje-li se člověk za hudebníka a houbeře zároveň, tak je houby hudebník, pokud nehrál na smrže!

Zařazení

Smrže patří mezi vynikají druhy hub. Taxonometricky se řadí do hub vřeskovýtrusých (v povrchových jamkách - alveolách se vytvářejí kapsičky s výtrusy - vrecka). Evropě jich roste několik druhů. Nejznámější jsou SMRŽ OBECNÝ (Morchella esculenta), SMRŽ JEDLÝ (Morchella vulgaris), nebo SMRŽ ŠPIČATÝ (Morchella conica). Jsou však i tací houboznalci, kteří všechny druhy smržů považují jen za variety smrže obecného. Jsou však spíše výjimkou a proti jejich argumentům hovoří zejména rozdílná barva nebo struktura vrásnění alveol od pravidelně svislých s nepravidelnými příčníky, přes plástovité variety až po narosto neorganizované - chaotické uspořádání důlků.

Vzezření hub

Patří mezi první jedlé jarní houby. Rostou nejčestěji od března do května. Klobouk je okrový, žlutavý nebo světle hnědý, vejčitý, soudkovitý, někdy až kulovitý, s velkými, dosti hlubokými, nepravidelnými jamkami (důlky, alveolami). Výška klobouku bývá až 80 mm. Třen je válcovitý, srostlý s okrajem klobouku, bílý nebo světle hnědavý, dole většinou rozšířený, široký až 40 mm, hladký nebo jemně vroubkovaný, křehce masitý, dutý jako klobouk. Celá plodnice je křehká, dutá. Dužnina má příjemnou, nápadnou vůni a chuť. Výtrusy jsou velké 19-22 x 11-15 um, elipsoidní, hladké, bezbarvé, bez tukových kapek. Výtrusný prach je krémový až bledě okrový. Všechny druhy smržů jsou jedlé. V odborné literatuře se všek nezřídka setkáváme s varováním před záměnou s jedovatým ucháčem obecným (Gyromitra esculenta). Jeho povrchové vrásnění je naprosto odlišné (bývá zmiňována podoba s mozkovými závity)a zkušený houbař ani na chvíli nezaváhá při identifikaci.



Tabulka výskytu

Výskyt smržů v jednotlivých měsících roku

Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec
ne ne ANO ANO ANO ne ne ne ne ne ne ne


Možnost záměny

ucháč obecný

ucháč obecný ucháč obecný

V odborné literatuře se nezřídka setkáváme s varováním před záměnou s jedovatým ucháčem obecným (Gyromitra esculenta). Jeho povrchové vrásnění je naprosto odlišné (bývá zmiňována podoba s mozkovými závity) ale zkušený houbař ani na chvíli nezaváhá při identifikaci.

druh otravy

Otrava Ucháčem je řazena mezi otravy PARAFALOIDNÍ. Do této skupiny zařazujeme dnes jen otravy podobné svým klinickým průběhem otravám faloidním, tedy otravy s poškozením jater a občasným úmrtím, kde však toxiny muchomůrky zelené nebyly nalezeny. (FALOIDNÍ otravy s poškozením jater - Název faloidní pochází od nejčastějšího původce těchto otrav - muchomůrky zelené - Amanita phalloides. Podle nynějšího stavu znalostí obsahuje tato houba dvě skupiny jedovatých látek ve vysokých koncentracích: amatoxiny a falotoxiny. Tytéž látky byly nalezeny i v dalších houbách ve vysokých koncentracích, především u bílých muchomůrek, a to m.jízlivá a m. jarní. Rovněž některé drobné bedly způsobují občas faloidní otravy. V poslední době byly toxiny zjištěny i v některých příslušnících rodu čepičatka, v malých koncentracích i v jiných druzích hub. Svým účinkem patří k nejzákeřnějším houbovým jedům, úmrtí jimi způsobená dosahují 90 - 95% ze všech úmrtí po požití hub. V Evropě je velmi hojně rozšířená m. zelená; většina faloidních otrav připadá na tento druh. Ještě před 30 lety umíralo po požití m. zelené 80% postižených, zavedením nových ošetřovacích postupů a léčení v odděleních intenzivní péče úmrtnost rychle klesá a nepřesahuje 15%. Přesto faloidní otrava vždy představuje velmi vážné ohrožení života.) Předně jsou to otravy způsobené velkými vřeckatými houbami, nejčastěji uchášem obecným - Gyromitra esculenta. Jsou známy otravy i po požití jiných velkých diskomycetů. Pozoruhodné je, že všechny tyto druhy mohou být požívány a skutečně jsou i místy hojně sbírány, aniž by došlo k otravě. Občas však dojde k otravám (někdy i hromadným), a někdy dokonce i k úmrtím. Konečně nechybí ani zprávy o faloidním průběhu otravy po požití odporně hořké houby třepenitky svazčité - Hypholoma fasciculare.

průběh otravy ucháčem obecným

Ucháč obecný je místy dosti hojná houba s kloboukem mozkovitě zprohýbaným na bílém třeni. Lidé ho sbírají buď jako ucháč, častěji však ho pokládají za smrže. Ucháč obecný byl dlouho pokládán za houbu dobrou a jedlou. V nejnovějším atlasu francouzských hub udává i nadále H.Romagnesi, jeden z nejlepších francouzských mykologů, že jde o houbu jedlou a delikátní. Otravy jsou skutečně poněkud záhadné. Jsou známy osoby, které i po proběhlé otravě tuto houbu dále požívají. U nás po řadu let se žádná otrava neobjeví, některý rok potom i několik. V roce 1966 se v jižních Čechách vyskytly 4 skupinové otravy s 10 otrávenými osobami a úmrtím jednoho dítěte. Prodej ucháčů byl u nás zakázán a není dovoleno ho ani zpracovávat, protože byl z našeho seznamu jedlých hub vyškrtnut.

Průbeh otravy poněkud připomíná otravu muchomůrkou zelenou, v některých příznacích se však liší. Po delší době latence, 5-10 hodin po jídle, se dostavuje nevolnost, bolesti hlavy, břicha a opakované zvracení, které však nikdy nemá charakter dlouhodobého zvracení typického pro otravu m. zelenou. Rovněž průjem je u ucháče spíše výjimkou, frekvencí a intenzitou nedosahuje otravy m. zelenou. Poměrně často dochází k selhávání krevního oběhu, k otoku mozku, obyčejně se projeví žloutenka různé intenzity a končí někdy i úmrtím otráveného v jeterním kómatu.

Toxiny ucháče obecného jsou předmětem mnohaletých výzkumů i dohadů. Skoro půl století byla za hlavní účinnou látku považována kyselina helvellová. Nedávno bylo zjištěno, že tato kyselina neexistuje a že jde o směs několika neúčinných látek. Byla však objevena nová účinná látka - gyromitrin, který se však rychle rozkládá na velmi jedovatý metylhydrazin. Tato látka je dnes považována za vlastního původce otravy. Jak gyromitrin, tak i metylhydrazin jsou však látky velmi prchavé a nověji zjistili Finové (Pyysalo a spol., 1977), že obsah gyromitrinu při vaření ucháče za 10 minut skoro úplně vyprchá a zůstane jen 0,5% jeho původního obsahu. Metylhydrazin tlumí činnost enzymu monoaminooxidázy, čímž mohou vzniknout příznaky postižení centrálního nervového systému (halucinace, křeče), to však jsou příznaky vznikající při otavě houbou až v konečných stádiích. Při otravě metylhydrazinem vzniká i nápadný úbytek bílých krvinek (pod 3000), při otravě houbou vidíme naopak výrazné zmnožení (až skoro 45 000). Při otravě houbou pozorujeme často i zvýšení sedimentace červených krvineka teplotu, což jsou známky, které svědčí spíše pro zánět než pro působení toxické látky. Při normální tepelné úpravě čerstvých ucháčů k jídlu lze tedy jak gyromitrin, tak i metylhydrazin těžko považovat za původce onemocnění. Z dalších obsahových látek byly nalezeny ještě 4 látky příbuzné gyromitinu, dávno je znám z ucháčů i hemolyzín - látka rozkládající červené krvinky, která se však také ničí varem. U našich nemocných i podle zpráv z literatury vznikají otravy nejčastěji až v konečném období růstu ucháčů - počátkem června - a často až po opakovaném požití pokrmu. Viděli jsme otravu po požití houby, hodinu tepelně připravované na pánvičce, která vznikla po požití dvou lžiček pokrmu z houby. Je možné, že původně jedlé houby se stářím a infekcí stávají jedovatými až druhotně a že původně prchavé látky ucháčů se mohou enzymatickými procesy nebo působením jiných organismů stát nerozpustnými a vyvolat otravy. Mechanismus otravy u člověka není tedy ani nyní ještě dokonale vysvětlen.

léčení otravy ucháčem obecným

Léčení otravy ucháčem obecným je shodné s léčením faloidních otrav: doporučuje se přidávat vetší dávky vitamínu B6 pyridoxinu. Průkaz otravy se opírá o nález typických výtrusů se dvěma kapičkami v organismu otráveného. Nemocní obyčejně udávají, že jedli smrže. Prevence otravy spočívá především v zákazu prodeje ucháčů na trzích. První pomoc je shodná se zákroky u m. zelené a nemocniční pobyt je nutný, protože nikdy nelze předpovídat průběh otravy.

otravy jinými diskomycety

V literatuře nalezneme zprávy o otravách i po požití jiných velkých diskomycetů. Jsou to zejména další druhy ucháčů, a to u. obrovský - Gyromitra gigas, u. čepcovitý - Gyromitra infula, u. svazčitý - Gyromitra fastigiata. Nověji byl v našich horách nalezen i u. obojetný - Gyromitra ambigua, který ve Finsku působí otravy. Některé zprávy hovoří i o otravách smrži. V Maďarsku působí jarní otravy chřapáč bělonohý - Helvella leucopus (uváděný pod jménem H. monachella) Otrvy i smrtelné , způsobilo požívání krásné jarní houby, baňky velkokališné - Sarcosphaera crassa. U některých těchto druhů byl již zjištěn jak gyromitrin, tak i methylhydrazin. Otravy, více či méně těžké, probíhají pod obrazem otravy ucháčem. Rozlišení jednotlivých druhů provede zkušený mykolog, léčení je shodné s faloidními otravami. Preventivně se doporučuje vyhýbat se starým vřeckatým houbám, což není vždy lehké, protože zánikové procesy nejsou u těchto hub tak nápadné, jako u hřibů či lupenatých hub. Někdy bývá zdůrazňován karcinogenní účinek methylhydrazinu. Jak již bylo řečeno, je to látka velmi prchavá a navíc jak množství požitých hub, tak i poměr krátká doba působení v organismu nemůže vyvolat žádné karcinogenní změny.

otravy třepenitkou svazčitou

Ze SSSR byly opakovaně hlášeny otravy třepenitkou svazčitou - Hypholoma fasciculare, z nichž některé měly ráz typické faloidní otravy i s úmrtím v jaterním kómatu. Stejná otrava s úmrtím byla popsána z Rakouska, je známa z Itálie a řada jich byla popsána z Japonska. U nás nechybí hlasy, že pro odpornou hořkou chuť, která nezmizí ani po vaření, je houba nepoživatelná. Na třepenitku svazčitou je zapotřebí dbát při sběru jedlých opěnek.



Recepty ze smržů

ZDE přikládám pár osvědčených a chutných receptů ze smržů.



Fotogalerie smržů

ZDE k vidění pár fotek smržů.



Houbařské weby:

Houby na Wikipedii
NATURFOTO: on-line atlas hub
3w.naHouby.cz
houby na i.dnes



Použitá literatura:

1. Průvodce přírodou - HOUBY, Helmut a Renate Grünertovi, z něm. orig. přeložila E.Pátková, vydal Knižní klub ve spolupráci s nakl. Ikar Praha v roce 1995, ISBN 80-7176-183-4 (Knižní klub Praha), ISBN 80-85830-91-4 (Ikar Praha)
2. Jedovaté houby, MuDr.Jiří Kubička, Ing. J. Erhart, M.Erhartová, Avicenum, Praha 1980



Vaše zkušenosti s houbařením

Vaše jméno:
Houbařím v:
sbírám: vše k pozdější identifikaci vše ale jen známé jen jedlé hřibovité
Vepište kontaktní e-mail: